Čtvrtá část cyklu mapujícího vývoj kameramanského řemesla v našich zemích sleduje období šedesátých let, kdy čelí filmoví tvůrci nezastavitelné dynamice doby.
Právě šedesátá léta jsou zlomová pro kameramana Bedřicha Baťku. V Markétě Lazarové můžeme sledovat jeho hru s kontinuitou, matení diváka nejednoznačností a mistrnou tvůrčí manipulaci. Rychlého rozvoje se dočkal také dokumentární film. Práce Jana Špáty byla typická uměleckou novostí, autenticitu a realistickým zprostředkováním atmosféry. Syrovou realitu všedních dní tehdejších občanů zachytil také Jaroslav Kučera, jehož dokumentární filmová báseň vzniklá na objednávku režimu s cílem reprezentovat Československo na japonském Expu šokovala. V úžasu však zůstal spíše režim než diváci, ke kterým se toho času záznam vůbec nedostal. Cinemascope, 3D brýle, svícení měkkým světlem nebo oživené figurky suverénně se hýbající po plátně. Bez filmových triků a kouzel si dnes dovedeme film představit jen stěží a právě v šedesátých letech byla tato filmová magie rozvíjena výraznými osobnostmi. Jak se na plátno podepsali Karel Zeman nebo Ivan Vít? Odpovědi přinese 4. díl dokumentárního cyklu.
